Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
webová prezentace
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2016
  • 39 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 5.12.2015
  • 10 zobrazení
  • 0
  • 00
Na ARMY RUN VYŠKOV 2017 jsem se přihlašoval již na jaře. Podle loňských recenzí asi nejtěžší závod celé série. Jaká byla trať? Co cvrčci a červi na trati? Jaké bylo speciální překvapení od organizátorů na trati ?
Na závod jsem se moc těšil, i když to byla premiéra. Sedí mi vojenský dril a těšil jsem se na vojenské prostředí „Březina“ (velký výcvikový tábor pro vojáky tankové a ženijní techniky). Podle startovky byl závod docela konkurenčně nakopnutý: Satinský, Šála, Šulc, Podzimek…. to byly jména, která čeří vody v prvních top 5 OCR ČR závodech. Před závodem mi nebylo moc dobře a počasí bylo jak u babičky v prádelně a spíš to bylo na lehátko a Mojito někde u vody. Skupinky byly na startu menší, ale zato tempo bylo drsnější. Ihned od začátku nás hodili do kaluže a tak došlo na bahenní sliby od organizátorů. Ihned po startu byla trať více běhavá a tak jsme to nakopli hned od začátku i kvůli frontám na překážkách. Okamžitě jsme naběhli do terénu a mezi tankovou stopou se běželo docela blbě. Začali klasické „hopsací a přelézací“ překážky. Byl jsem rád, že na 3. km byla občerstvovačka – vedro bylo neúnosné. Tady jsme zapili červy - jedna z překážek. Pak začalo maso! Kaskáda překážek po sobě jdoucích. To nás vyšťavilo více, než kdyby tam byly kratší přeběhy – různé vyskakování, plazení, přelézání, probíhání budov…atd. Pvní „SURPRISE“ byla Tatra osmikolka, která se podlézala. Visutý žebřík šel v pohodě, ale stále mě tahala lopatka, která mi někde přes týden nastydla. Docela zásek byly „rybníčky“ kde byla soustava 3 hlubokých mokrých ploch, která vás prověřila, zda máte alespoň plavecký styl „čubička“. Jako bývalý triatlet jsem se tu cítil dobře a nahnal nějakou tu setinku k dobru. Tady na 6. km ještě terénem přitvrdili a dostali jsme se do takové „trailové“ tratě, která byla technicky těžká: mnoho kamenů, bahna, klacků a stromů. Tady jsem byl zase vděčny za závody v „orientačním běhu“ a liboval jsem si. Doháněl jsem borce z předešlé vlny. „Stěna z kulatin „ byla super, byť klouzala jak rohlík od másla. „Šplh“ byla asi snad klíčová překážka: zde snad angličákovalo nejvíce lidí. Na své noze mám od šplhu mozol jak pětistovku, takže se trénink se vyplatil a bez BP valím dál. Další zlom byla střelba ze vzduchovky. Neměl jsem brýle a voják mi říká “střílej na ten nápis“ říkám si „ to bych tam musel jaký vidět“ zadržuji dech a zarazím pažbu do ramene, pomalu mačkám spoušť: NÁBOJ ZAZVONÍ o plechový terč a trefuji. Po delším běhu bylo další plazení, ale v totálních sračkách a bořícím se bahnu. Další zářezy a díry na vrub trička. Pak nastal táááhlý dlouhý kopec, říkal jsem si, že tady přece nebudu chodit, přidávám na tempu a nedívám se dopředu a tepy lítaly jak MIG 21, byl jsem skoro u 200% svého maxima. Ke konci byla „střelba do dětí“ – tedy do nás – běh s přilbou v lese, kde do nás stříleli paintbollem a borci to fakt uměli, trefili mě 2x. Pak byla další plavecká vložka v brutální bahenní tůni, ale to už jsem slyšel speakerku a tušil jsem, že bude už konec. Další byly kůly, kde jsme si s holčinou pomohli – to se smělo a bylo to i popsáno v pravidlech. Tak jsme ušetřili další setinky. Divácky nej byl „Monkey bar“, začátek byl ok, ve druhé třetině mi vypustí ruka a padám: budu si pamatovat, že držátko z gumové hadice je docela „mrcha“! Jdu na poctivých 30 BP a posledních 10 shybů dávám na pohodu a už jsem kousek do cíle.
Resumé: 5. místo není zase tak špatný (a to se mi ráno fakt nechtělo) v tak velké konkurenci, ztráta na 3. místo jsem měl pouze 1:25 min, trať byla fakt pěkná, hlavně běžecky a určitě to byla super zkušenost s překážkami, které asi nikde jinde nezažijete. Takže pokud zdraví bude držet, určitě v r. 2018 poběžím znovu.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.7.2017
  • 139 zobrazení
  • 0
  • 00
27.5.2011
Kategorie: dětikulturalidé
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 27.5.2011
  • 117 zobrazení
  • 1
  • 11
Kategorie: dětilidé
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.5.2011
  • 142 zobrazení
  • 0
  • 22
Již 24. ročník jedné z nejpopulárnějších Rally v ČR tvz. "BARUMKY" se jela 31.8.-2.9.2012. Soutěž továrních vozů, ale i kat. IRC S 2000 tedy té nejrychlejší / nahrazuje WRC/. Fotky pochází z 12 erzety v obci Komárov, která leží na kopci nad obcí Napajedla.Bohužel 14 erzeta se již nejela, a tak předčasné ukončení celé soutěže zavinilo úmrtí diváka na trati z důvodů havarování posádky ve 165 km rychlosti do stromu.I když mám tento sport rád doufám, že delegáti zasednou a vymyslí takový kompromis, aby již neumírali ani diváci, ale ani jezdci soutěžních vozů. Letos to je již 3 usmrcení v ČR na Rally. Domnívám se, že není 100% místo na trati , které je bezpečné...
Kategorie: autasport
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2012
  • 82 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2011
  • 83 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 14.8.2017
  • 77 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 8.10.2016
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
veškeré info rád zodpovím po emailu : zdenda.spak@seznam.cz , VÁŽNÝM zájemcům se rád domluvím na prohlídce a projížďce : tel.: 775 10 24 18, auto má novou platnou STK do r. 2016 ! rok výroby : 2001, tachometr : 201 097
auto má : stk + em do 2016, 4x elektrická okna, zrcátka včetně zavírání, sedačka řidiče + spolujezdec, litá kola, palubní počítač,nastavitelný volant, servo, vůz má elektricky nastavovaný podvozek, dobrá hudba + měnič na 6 CD , ovládání rádia pod volantem, tempomat , velké místo vzadu na nohy, dělené sedačky 2+1, velký kufr, hodně předních přihrádek, zdobení ve dřevě, senzor stěračů , senzor světel, 6x airbag ,tažné zařízení, vůz je čistý, nekuřák, bez zvířat, čistý strop a čalounění, nebourané, parkovací senzor, zatmavovací zpětné zrcátko...
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2014
  • 168 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 23.7.2011
  • 290 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 5.6.2011
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
Nádherná akce pořádaná hare-kryšnou. Super lidi a místo, Rok od roku akce přibívá na významu. bližší info na zdenda.spak@seznam.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2016
  • 38 zobrazení
  • 0
  • 00
přechod na těžko, od východu na západ / z Brašov do Sibiu /, některé vrcholy jsme šli matematicky - tzn., že jsme nachodili více kilometrů ale i nastoupali více metrů.Při celém přechodu jsme překonali výškově Mt. Everest (8848m.n.m.) - tedy nastoupali jsme 8910m. Nachodili jsme 160 km. Fotky od : Zdenek Špak ( SPAKcoffee, LLC)
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Gerlachovský štít : pohodová turistika bez sedáků aneb netahej čerta za ocas !!
Gerlach byl plánován už dlouho a dva měsíce utekly jak voda. Ještě si píšeme kde a v kolik se sejdeme. Byl jsem ještě ve 20:00 h. v práci a v pátek jedu rovnou po práci na vlak směr Poprad. Počasí má být excelentní a balím tak trochu na lehko. Moje heslo „lehce a rychle „ se mi za několik hodin vymstí. Ale už od začátku se tomu ják nechtělo, sedám do vlaku, který po hodině zastavuje a už se nerozjede, mám hodinu zpoždění, okamžitě dávám echo klukům, kteří jsou už v Popradu, že dojedu až ve 4:00h. ráno. Chlapi pro mě jedou a jedeme rovnou směr Sliezsky Dom. Cestou řešíme dalšího člena, který zapomněl sedák – prostě Gipsyho ferrata na Gerlach se bez sedáku nedá - to je jasný !!
Už jdeme kolem Dlhého plesa, svítí slunce a je teplo, ale z toho počasí jsem měl trochu obavy, úplné teplo zase taky není na zimní výstup ok. Valíme do nástupovky, před traverzem se zastavíme a trochu posloucháme: je to tu jak na varhaním koncertě : z každého žlábku a převísku padá a sype se sníh, slovenský Miloslav volá kamarádovi, který děla 20 let u HS Tatry, narovinu nám to rozmlouvá – hrozí proser a to v podobě utrhnutí celé sněhové plotny, která je nutná k dalšímu traverzu a postupu na vrchol. Co teď ? Točíme, žádný kopec nestojí za vlastní život a nechceme přispět do slavných statistik. Vymýšlíme co dál, těšili jsme se na lezení. Rozhodujeme se pro Velický žlab, který je prošlápnutý od slovenských kolegů, kteří měli cca 2h. náskok. Počasí stále drží a slunce nán hraje první místo v hitparádě. Já se těším a jsem nastřelenej valit nahoru. Je to taková pohodová turistika s cepínem a na mačkách, není ani důvod skákat do sedáků. Po 1,5 hodině začíná přituhovat a kopec je nekonečnej, další kámen a další plošinka. Za námi je Bradavice a Granátové věže, nad námi by jsme měli mít Květnicovu vežu. Začíná foukat a padat mlíko, koukám na mraky a asi padá i tlak, mraky jsou rychlé a převalují se po hřebenu dolů, což je špatný signál a taky byl. Do sedla nad kotlom ( to je ta velká díra co je vidět z doliny u Gerlachovského štítu) už dolézáme za špatné viditelnosti. Je mi trochu zima a rukavice i nohy mám prochcaný jak malý děcko. Jsme v sedle a dolů je díra jak týden před výplatou. Musíme traverzovat, trochu sleduji situaci a koukám jak se to sype !! tohle je úplně jiný sníh, je to jak krupice a je naprosto nekompaktní a pod tím je led jak prase. Během 30 minut stojí počasí už za starou bačkoru. Viditelnost je na 5 metrů. No, na žebru nejvyšší hory Slovenska to není úplně ideální. Je to tu jak na ruské pouti, žebro pak zase traverz a dolů a zase nahoru. Mlátím cepínem jak hluché do vrat, v tom cítím, jak se mi uvolnila mačka! bez maček to tu můžu zabalit. Předvádím balet pana Harapese : jednou rukou se držím cepínu a stojím na jedné noze a druhou rukou si nandávám a utahuji mačku. Přestávám dýchat a říkám si hlavně nezmatkovat, vše na první pokus! Doháním kluky, kteří na mě čekají – díky! Dolézáme v těch sračkách slovenské kolegy, jsme pod nimi ve stěně, o které si myslíme, že je poslední a která je na vrchol. Po mírném zmatkování a pádu kolegů, je raději předbíháme a jdeme si vlastní cestou, dolézáme na exponovaný vrcholek, která dál nevede, ale Gerlach má přece kříž ??!! Po rozumném svážení a hlavně zjištění naší pozice to balíme a točíme dolů. Popravdě tady jsem si uvědomil, jak Tatry mohou být zrádné a jak jsou mocné s magickou přírodou. O orienťák mezi žebry a trefení Batizovského žlabu se postaral Ondra. Dolů mě to moc nešlo, začal jsem cítit levé koleno a k tomu se přidali puchýře na patách, jak pětikoruny z mokrých bot, který jsem měl naposledy snad na vojně. Jsme na Batizovském plesu, kde už je zase humor, a zjišťujeme, že jsme dali „ Kotlový štít * 2601m. „ ( Malý Gerlach ). Byli jsme cca 150m. od vrcholu. Nevadí mi, že jsme nedali Gerlach, dnes měl kopec hlavní řeč a museli jsme dolů bez jeho skalpu. Upřímně jsem byl rád, že jsme všichni došli společně dolů, a že jsme došli ve zdraví ! Někdy je lepší si vzít svoje ego do kapsy a s pokorou sejit do údolí. Však právě hory z vás dělají člověka !! Ale určitě jsem nedal vrcholu sbohem – potáhneme zase čerta za ocas a půjdeme do toho rizika a prostředí, které tak miluju. *Z
více  Zavřít popis alba 
  • 71 zobrazení
  • 0
  • 00
  • červen 2017 až duben 2018
  • 64 zobrazení
  • 0
  • 00
4 komentáře
  • 12.6.2011
  • 289 zobrazení
  • 0
  • 44
Každý rok na cestě do Komárova přejedou auta hodně ropuch, které scházejí k rybníku. Za teplých nocí je krásnými žábami cesta posetá. Proto můj muž udělal cedule (třeba některý řidič zpomalí) a chodíme večer ropuchy sbírat a nosíme je přímo k rybníku. Hned první večer jsme jich přenesli cca 60 v době od 22:00 - 00:00, potom už se ochladilo a další žáby už na cestě nebyly.
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 4.4.2012
  • 46 zobrazení
  • 0
  • 11
  • 20.8.2011
  • 85 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 8.7.2011
  • 65 zobrazení
  • 0
  • 00
věnováno Johance......
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2011
  • 51 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

15. května 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama