Název

SPARTAN RACE, VALČA / SK, WINTER SPRINT

Popis

WINTER SPRATEK ANEB TEPLOTA NESTAČÍ, ABY SIS ZAVAŘIL …
Letos budu věrný skupině Slovanů a proběhnu si závody SR na Slovensku. Je tu daleko větší konkurence než v ČR a tratě i organizace je tu prý snesitelnější.
Den před startem teplůtka + 38,3 C, nic moc na zimní radovánky v kopcích. Nakonec riskuji, jako celý svůj život, a beru zodpovědnost do svých rukou. Ve 4:00 hodiny ráno valím do Valči / SK. Čistý průběh registrací zajišťuje klidnou hlavu před startem. Vůbec se mi nechce, začala mě bolet hlava, zajídám to Nutrend tyčkou a coca-colou : gastroporno jak prase. Nejsem z cukru ani chia semínko. Stavím se do vlny hned po elitě s červenou čelenkou. Na startu to tu zní jak na festivalu červené papriky, samí „ tehenšvároš“ , maďar vedle maďara. Od začátku jdu pomalu, v klidu, kopec do sjezdovky pilují mladí plnokrevníci. „Přelez –přeskoč-podlez“ první klasika na SR. Malý běžecký traverz a zase pila, zakláním hlavu jak v New Yorku – kopec jak kráva. Začínám i střídat rychlochůzi, odbíhá mi první čtyřka, nakonec dobíhám na kopec jako 5. nejrychlejší. Dýchám, jak ostravák v prosinci po inverzi. Maďar mi plácá po rameni, zda neumírám, dávám palec nahoru, že jsem OK. Dobíhám na „střechu“, dávám v pohodě a je to známka, že opakované lezení v Tatrách splnilo účel. Konečně seběh a tuším, že to nejhorší je za námi. Lanové „ačko“ a FT stěnu, dávám hasičákem, pak slackline, další čárka za námi. Prodlužuji krok a ve 45 minutě mě to začíná bavit, hlavně během. Dobíhám na multiring, který jsem neviděl a domníval se, že nebude. Vyklepávám ruce a poměrně v tempu dávám za 0 BP. Klasika plazení , ať jsme trochu jak prasata a dobíhám do arény, kde je komornější atmoška. Vidím oštěp: v klidu, loni jsem ho dal na všech závodech nejen SR, rovnám si provaz, ať se mi nezamotá do nohy, beru čistý střed a házím – ale HOVNO přátelé !! už když to letělo, viděl jsem, kam do spadne a míjím cca o 50 cm. Takže mladej, mazej na Burpees, které netrénuji a loni jsem šel max. za závod 60 kousků. Měl jsem toho dost. Začali se mi i klepat nohy a házení hlavou nahoru a dolů, jsem si připadal jak na ruském řetězáku – neskutečná bolest. Jdu ještě na „ Z“ stěnu, kterou dávám, ale asi to bylo za minutu dvanáct. Ruce drží suprově. Poslední Mt. Everest / velké cargu ačko/před cílem dávám, ale motá se mi už hlava, takže dolů jdu, jak babička z kauflandu. Cíl !!! Bylo na čase…Ale moc hezká běžecká technická trať se singltrekovou vložkou a prudkými seběhy. Letos luxusní tričko i medaile.

Pro mě asi smíšené pocity, ale lepší to dnes opravdu být nemohlo. Kdybych měl trenéra, dal by mě asi pohlavek za to, že jsem vůbec startoval. Těším se na teplo a delší tratě. Letos budu čeřit vodu i v distanci „ULTRA“ , která je právě tady ve Valče. Jsem moc rád, že jsem viděl pár přátel, a že některým vyšla kvalifikace na ME ve SR.

Nastavení